india: varanasi - cast prvni

14. dubna 2007 v 18:59 | tworbo
Prvni cast dvoudilne sagy. Trpim ke konci vyletu grafomanii? Trocha poezie Vysockyho ve volnem prekladu konfidenta. Stara cast mesta jak od Foglara. Je bobri reka sifrou pro Gangu? Famy ohledne umrti jednoho indologa. Patrite do spolecnosti pratel zehu? Nekdo to rad horke. Sen noci svatojanske.
PS.a nejspis nefungujou odkazy na fotky, zda se, ze "nekdo" neco kuti na servru. A mozna ze to uz zas funguje. Zalezi kdy klikas.

Prijel sem do Varanasi rano vlakem.

Varanasi je nejsvatejsi mesto pro hinduistu. Hinduista je ten, kdo veri v prevtelovani ale to vsicni vime, ne?

Nekdo veri Allahovi a jiny zase Kristu
nekdo vubec nicemu a proto cert ho vem
vsak vira ze vsech nejlepsi je vira hinduistu
ti veri ze kdyz zemreme
tak vlastne nezemrem
Vyzved sem na nadru kolo, nasadil sem brasny a s kolem a brasnama nasadil na centrum. Nejak sem to centrum nemohl poznat, a motal se, az me nejakej turistickej parazit dovedl tam, kam sem chtel. Puja guest house. Turistickej parazit je tvor ve varanasi znacne premnozen. Obvykle zacne otazkou : hau ar ju? nebo wich kantry?, odpovite-li, ci jen koutkem oka zavadite, nasleduje pozvani k nakupum [levnejm, muj strejc ma prima kseft] dalsi variantou, hojne se vyskytujici pobliz koryta gangusu je pozvani na [opet levnou maj frend] projizdku lodkou po rece rano, v poledne, vecer, proste kdykoli [protoze zrovna ted je nejlepsi doba na projizdku lodi] a nebo pozvani na masaz: krk ramena a zada jen deset rupii pane; nesahej na me chlape! - obvykle po odmitnuti tedy parazit ztisi hlas a nabidne...drogy. "mam kvalitni has, chces? levne?" Ne, kourim jen nekvalitni lestidla na obuv smichana s asfaltem kterouzto smes kupuju za zavratne castky, jinak receno: zajem nemam.

Puja gest house je hotylek, kterej znam uz z predchozi vypravy do indie. Jeho vyhoda tkvi v sedmi patrech; je nejvyssi budovou ve starem meste, a stresni restauracka tak skyta pekny rozhledy na okolni labyrint ulicek a dvorku. Skoro by jeden cekal ze zahlidne klubovnu indickejch rychlejch sipu, bo ta splet pruchodu, ulicek a placku jako by Foglarovi z romanu vypadla. Ale sipaci asi umreli unavou, kdyz pomahali lidem. Tolik beznadejnejch pripadu v jednom meste se jen tak nevidi. Zebraci, mrzaci, fetaci, blazni.
Sprchuju se a trochu dospavam tu cestu vlakem a pak se du projit okolo. Me kroky vedou k rece. Odmitam par desitek lodniku [zpivaje si: ten kdo neprekladal uhli, sif kdyz na melcinu vjel, malo zna, jo malo znaaaa; bo vetsinou se preklada drevo] a jdu na Manikarnika Ghat. To je misto kde se griluje u taboraku. Ty taboraky tam horej uz par set let, mozna par tisic let v kuse. Grilujou se lidi. Bez horcice a bez chleba. Jen s trochou pilin ze sandalovyho dreva, ktery ale ten zapach a zlutej dym stejne moc neprekryjou. Je to totiz pro hinduistu skoro 100procentni vykoupeni z kolobehu znovuzrozeni, bejt spalenej na brehu gangy ve varanasi.
Jedna neoverena informace alias drb tvrdi, ze na sklonku zivota jeden z ceskoslovenskych prednich indologu Vladimir Milltner, zanechal jednoho patecniho odpoledne doma na stole listek pro svou manzelku. Jedu na vikend na berounku, na chatu, stalo v nem. Ve skutecnosti si pry zabalil batoh a odjel do indie a uz se nikdy nevratil, ztratil se. Pry se nechal spalit ve Varanasi. Ale drb je drb a mozna si to pletu, mozna to byl jinej indolog.
A kdo byl kdo a kdo byl cim
uz to mam pomichane
i genetici spraskli ruce nad chromozomem
a mozna tenhle hrozny pes byl kdysi hodnym panem
a tenhle dobry pan byl kdysi nevrazivym psem

v srdci mam euforii
a v dusi plno smiru
to vymysleli v Indii
moc pohodlnou viru

Kilo dreva stoji 50 rupii, jeden podvyzivenej ind potrebuje zhruba 200kg dreva na svou kremaci. Z chlapu zbydou ramena, z zenskejch vetsinou panevni kost. Okolo ohnu chodej manici s dlouhejma bambusovejma tycema, a ty v prubehu zehu do ohne furt stouraj a tunej ho aby vic a lepe horel. V pravou chvili taky probodnou lebku, bo jak se to neudela, tekutiny obcas zpusobi mensi exploxi a bejt ohozenej horkou mozkomisni, o to nikdo nestoji. Bohuzel se tam fotit nesmi a tak zadny fotky nemam... [ty ses zas dneska vtipnej, Egone Ervine]
Tak ted krapet pritvrdime, slabsi povahy a damy preskakuji na dalsi odstavec
Jedno odpoledne tam zas prochazim okolo a hle jedno telo je i pres clonu plamenu dobre viditelne, tak jdu bliz, az kam zar a smradlavej kour dovoli a fascinovane cucim. Kuze toho nebozaka se loupe jak voskovej papir z levnyho spekacku. Co to tu zelneho bubla v boku? Vaham mezi obsahem strev [tzv sracky a stena streva] a nebo zluci. Dela se mi z toho pohledu a z obcasnyho zavanu dymu soufl. Jdu od toho dal, v hube najednou plno slin, kery se nechce polykat. Ale zas se k tomu jak hypnotizovanej vracim. Ohorela hlava. Oci vytekly, vyparily se. Usni boltce shorely a dirou ktera po nich zbyla se neco snazi dostat ven. Mozek. Kase se hrne ven, bubla a syci a skapava na rozpaleny polena. Naznacuju umounenci s bambusem ze tu ma praci. Kejve hlavou jakoze dobry, ze to ma cas. Zas ty sliny. Sou husty. Odplivuju si a scenu nechavam a zady. Potrebuju si vykloktat.Cajem. Doufam jen, ze ho nevarej z gangy, bo popel a nespalene zbytky plovou po hladine. Taky kytky z ceremonii a vidim nafouklyho psa, jindy zas dokonce utopeny prase line si plovouci po hladine. Kdybych se vic snazil, mohl jsem odlehcit versem a zarymovat.
Na hladine - svine.
Ty caje tady, to je neco co mam rad. Ten zpusob servirovani myslim. Obvykle se caje podavaji v indii ve skle, varanasska verze je mi ale milejsi. V cene caje je totiz i kalisek. Prodavaj to cajvalove za jednu az dve rupky, podle toho jakou maj karmu. [Kdo ohrejva vodu pres bojler, prodava za tri a vice] Cili koupite cajik, kterej vam naleje cajvala do malyho hlinenyho kalisku. Srkate, pijete a kdyz na dne uz nic neni, proste s tim svihnete vo zem, a kalisek se rozkrapne a zbyde z nej par hlinenejch strepu. Ty nekdo zamete, rozdrti, proleje vodou a znova z toho vykrouzi kalisky. Myslim ze to neni vypalovana hlina, cili chvili cekat na ice tea, pravdepodobne se kalisek rozmoci. Jednou mi prask v ruce a horkej caj me popalil stehna a ruce. Ma to i svy stinny stranky jak videt. Ale vypada to hezky a ta chut;] jak francouzak od golema. Mnam.
Nez sem odbocil na caj mluvil sem o ganze a o svinich.
Proste ganga ac posvatna je spinava. Parkrat sem si v ni zaplaval, ale hlavu pod hladinu sem nedal nikdy, a sakra sem si hlidal aby mi ni kapicka nestrikla do huby. Mistni mladeznici se v tom ale zvesela cachtaj, jak nekde na berounce pod jezem.
Na nabrezi se prochazej kravy a plouzej se nemocny a spinavy psi Babky a dedkove zebraj.Lodnici nabizej svezeni v kocabkach, a nakonec i hasis. Snazim se ignorovat, nezajem je nejlepsi obrana.
Sedam si znavene na lavicku. Postarsi belovlasej ind s hulkou v ruce priklopytal a pta se odkud sem. Pres mou pocatecni skepsi se z penzisty vyklubal docela milej starik, kterej sice nevladne nijak dobre jazykem kolonialistu, ale na vymenu informaci to staci.
Dedula delal celej zivot nadrazackyho pismomalire. Stetcem vypisoval prijezdy a odjezdy, maloval v hindi i latince, sekal znaky wc, pani, damy vstup, exit apod. V nadraznich putykach visej dodnes jeho oboujazycne tabulky No politics, please. Pred par lety sel do penze, dostava nejaky penize od drahy, bo draha na sve syny nezapomina a nadavkem celoindickou drazni permanentku - s dozivotni platnosti. Dum ma sic v Gorakhpuru nedaleko hranic s Nepalem, ale uz dvacet let krizuje vlakem indii sem a tam.

Od maly holcicky sem na nabrezi koupil lodicku z listi. Je to spis takova misticka nez lodicka, vystlana je kvetama ruzi a afrikanu, uprostred je svicka. Pousti se to po ganze, pro ucteni reky a nejspis dobrej pocit, nevim. Holcicka ale nema penizky na vraceni a tak se domlouvame ze ji to prinesu pozdejc, chodim po nabrezi kazdou chvili. Beru lodku, zapaluju svicku a pokladam na kalnou hladinu. Myslim na svou babicku, preji si aby jeste zila, az prijedu do cech, na pribuzny, znamy a kamarady, na svetovej mir.

Vecer ve meste vypadla elektrika. Jediny misto kde je trochu svetla jsou kremacni ghaty. Vypada to trochu strasidelne, ze strechy hotelu. Cerny mesto a kremacni ghaty rude ozarovany slehajicima plamenama. Vypada to jak peklo.
Je to peklo...
Jdu se podivat bliz. Lezu do jednoho baraku co stoji tesne u ohnist. Zije v nich chudina, starci a stareny, ktery cekaj na smrt a zbytek zivota travej zebranim penez tolik potrebnejch na nakup dreva, kery je spali a oni uz se pak nikdy nenarodej do takovyho mrzkyho zivota. Davam jedny babicce drobny, a odchazim, neni mi tam dobre. Babicka byla slepa, musela se ptat ostatnich kolik to dostala. Na ulici o tom premejslim a malem se rozbrecim. Babko, doufam ze te spalej tak, ze uz se nikdy nevratis. Ten kdo se vraci sem ja. Nahmatavam znova babcinu ruku a tisknu do ni bankovku. Nerekne slovo. Ja taky ne. Satraje tmou, odchazim. Klopytam do hotelu. Nahodili elektriku, ja ale zhasinam a zaviram oci.
Do predlokti se mi zakous cernej vlcak. Visi mi na ruce zakouslej a tlak sili. Kurva, premejslim rychle, co s tim. Delal sem preci jednou infografiku do Man's health bo keryho certa, a tam sem to rozkresloval, vzpominam. Napadeni psem...takze...
Druhy volny predlokti se da psu za krk a protipohybem se mu zlomi vaz. Pekne se to kresli ve vektorech, ale skutecnost je mnohem slozitejsi. Pes je asi 50 kilovej strasne tezkej a ja uz mam ruku uplne nasracky rozdrcenou.
Budim se, s rukou zkroucenou pod sebou.
Verte nebo ne, na ten sen jsem pak zapomnel. Pripomnel jsem si ho az o par dni pozdeji, kdyz se mi "znicehonic" udelaly na sramech na predlokti?! puchejre velikosti desetniku. Divny ne?

Rano vstavam trochu driv. Rani svetlo barvi omsely baraky na brehu gangy i gangu samotnou do oranzovo-ruzovejch odstinu. Fotim. Vsecko vypada velmi kycovite jakoby naaranzovane. Varanasi se pomalu probouzi, lodky nalozeny turistama vyplouvaj...cvak, cvak.;]
Pak du na snidani. Mam chut na vajicka, ale centrum mesta je ortodoxne vegetarianske, a pokud nechci platit zbytecne premrstene castky, musim na periferii. Tankuju snidani a prochazim se zas pres trhy zpet do stinadel.
..............................Pokracovani v dalsim clanku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PageLola18 PageLola18 | E-mail | Web | 28. března 2012 v 17:04 | Reagovat

Make your life time easier get the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/mortgage-loans">mortgage loans</a> and all you require.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama