Konec a zacatek

11. května 2007 v 13:29 | tworbo
Pletu si pojmy s dojmy. Jak sem prijel. Max a deda. Babi. Cundr s Edou. Stryda.

Tak uz to krouham zas v Praze, ale stejne vas oblazim popisem poslednich indickejch hodinjen tak pro yasmani a na uvod ...
Opustil sem Dilli, a pres byrokraticky zdymadla velikosti gabcikovsko-nagymarovskejch jsem pronikl do letistnich hal. Maly halo... Odbaven se znacnym cekanim pak predbiham asi 600 lidi ve fronte na rentgeny. Ja a jeste jeden manik se sitarem. Protoze letim s austrian airways, sitarista mi priopada jak Kruder, mozna Dorfmeister[ty dva kluky sem si dycky plet - jak Bodieho s Doylem]....Sak to tem vypasenejm managerum co letej do singapuru, hongkongu, stuttgartu a jinejch pekel vynahradej v bussines classu. To ja, spinavej, s chrastitkama okolo zapesti, s umolousanym baglem a pohublej sem tu dnes za zkurvenyho hipika.
Jenze kdyby ti hipici nepredbehli, cekaj tam dodnes.
Letusky ktery by nejspis diskvalifikovaly ze souteze miss letuska me zdravej gutten tag. Lezu do letadla a usazuju se na svoje 17b. Na palube hrajou tlumene Strausse.
Ve dve rano se konecne rozjizdime po plose. Letime nad dillim, a za chvili sme v 10 000 metrech. Strausse vystridaly uvitaci slogany panu pilotu plus nejaky infa co se letu tejka.
"Daj mi dve vodky, mlada pani, a sklinku pomerancovyho dzusu na vejplach."
Dostavem to i s ledem a s ledovym klidem upijim. Rekapituloval bych si ale nejak na to nemam myslenky. Spis cumim na ten malej displejik kerej ukazuje kudyma to momentalne praskame. Pakistan-Peshawar ukazuje displejik a ja se snazim z okna zahlidnout svetla deset kilaku pod sebou, pak Kaspik-tady sem jel okolo a tak dal. Na chvili snad i usinam a budim se na snidani. Piju kavu, kterou normalne nepiju, chybi mi k ni sachruv dort. Pristavame ve vidni.
My mame se tu bidne,
tak jedeme do vidne,
pres draty se prostipame,
snad nas prijmou vlidne
Prestupuju do malyho vrtulovyho letadylka kane, spolecnosti tyrolian airlines. Na palube se bohuzel moc nejodlovalo, je asi na alpsky tylek jeste brzo. Je to tam jak v karose - uzka ulicka a dve sedadla po stranach.
Uz vidim drzitele ceskych pasu, z piva otekle postavicky velmi vkusne oblecene. Z Dilli krome me prestoupil jeste jeden ind v tricku ceska republika. Podle nadvahy nejspis bussines man.
Rozedniva se, ale neni moc videt, je zatazeno. Obcas protrhlou oblacnosti zasvitej zluty repkovy pole.
Nez sme se nadali, sme v Praze.
Na letisti cekali rozvedeni rodicove, srazili se tam nahodne.
Montuju kolo, ktery predtim jakoby nedorazilo, az sem ho musel schanet na reklamacich zavazadel a pak dorazil Kacula the Great. Diky pumpe jedu z ruzyne par km znacne podhusten, ale na prvni benzince kompresoruju do plnejch. Davame to po dalnici a pak po evropsky do dejvic. Je krasnej vlhkej jarni vzduch. Trochu zima. Resp o 30 stupnu mene nez pred 24 hodinama v Dilli.
V dejvicky nadrazce si davam jedno pivo k snidani. Ceka tam na me Skru, chvili kecame ale pak se do me da po tom pivu takova kosa, ze musim urychlene opustit pivni prostor.
Dal pres letnou, dolu na strossmajerak, pres libenak a pak z palmovky nahoru do letnan. Sem doma.
Je tu bratranek z bratislavy, popijime chvili caj na zahrade, povidame si....
Vybaluju veci, a po hodince uz se hadame s mati. Me veci ktere sem pred odjezdem privezl zbalene v krabicich od bananu a uklidil je na pudu, mi byly matkou "systematizovany". Chaos desivej, nemuzu nic najit a nekery veci nejspis chybej uplne. [proboha mami je mi 27! nemusis mi "delat poradek ve vecech"]
Vecer jedu na tu cyklojizdu. Potkavam tam par znamejch, s nekterejma se znam z indie.
Jenze sem desne nevyspalej, unavenej a tak sem nejspis nespolecenskej. Dava se do me silena zima a jsem unavenej.
Jedu dom.
Spat.
Dalsi dny se rozkoukavam, ale k videni toho moc neni.
Zacinam si zarizovat veci. Pracak, zdravotni pojisteni, prukaz do knihovny.
Na vikend si beru domu synka.
Vyrost chlapik, a mluvi dobre. Je vtipnej. Pamatuje si. A zacal jist hrasek.
Privezl jsem mu mimo jine takovej indickej talir plechovej z kteryho se tam ji thali. Talir je rozdelenej na nekolik nestejne velkych casti. Na nejvetsi cast se zpravidla dava rejze a na tech par mensich obvykle prijde nejaka ta zelenina nebo maso. Nejdriv se mladej divi ze se talir nerozbije. [ani kdyz ho hodim z hodne velky vejsky? a z nejvetsi vejsky? a z este uplne nejnej vejvetsi vejsky vysoky?]
pak se ptam co si kam bude davat. Sam si dam bramburky, rika, a sem taky, a sem taky. Posledni cast talire je volna. A co si das sem, ptam se. Hrasek preci. Ty jis hrasek? divim se, nez sem odjizdel nemels ho rad a vyplivovals ho, kdyz sem te krmil, pamatujes?....- no jo, zamyslel se, ale....to jsem byl jeste malej.
Babicka je v lecebne dlouhodobe nemocnejch. Jedu ji navstivit. Spatny. Je na smrtelny posteli, nic si nenalhavejme. V 90 letech zlomenej krcek na noze uz nesroste, chodit se nebude. Prolezeniny se budou uz jen zvetsovat...smutny. Davame ji s brachou jogurt. Sestry sou na nas pak nasrany, bo babicka jogurt v noci vydavila horem i dolem....
Dasi vikend si synka beru zas, jedem navstivit dedu [tatu]. Na statku kde zije se svejma konma probiha zrovna werstern day. Puvodne sem prijel proto, ze jeden z koni udajne slavi narozeniny - 10 let, ale pak se na to nejak zapomene, a je z toho obycejna navsteva. Ani si moc nepokecame...
Tak se synek sveze aspon na koni. Jedem vecer domu. Max cestou zpet neobycejne zlobi, a doma prichazi na radu poprve vychovna pravacka, padajici na jeho detskou prdelku....
Je prodlouzenej vikend, synka vracim jeho mame v nedeli okolo obeda.
V 17:00 stojim se zbalenym baglem a s individuem zvanym Eda na cakovickym nadrazi, ze jako cundr. Carodejnice ne voe, usmiva se Eda a podava mi petflasku s "cvajgltribe"
Jedem.
Prestupujem v mlady boleslavi, ficime na dolni bouzov. Par pivek v knajpe na to cvajgltribe a spime kousek za bouzovem jak dudci. Rano mame na spacacich jinovatku a z rybnika stoupa para.
Stradujem to do Sobotky, vo ktery vime jedine to, ze se tam narodil frana Sramek, nic vic. V samosce snidame kefir a housky a potom se lesama brodime dal. Sviti pekne slunicko, na polich kvete a smrdi repka.
Jdem pomalu, za zpevu ceskeho metalu a punku z 80tych a 90tych let.
Maj bejt ty carodejnice, ale v Lomnici nad popelkou kam sme ten den dosli nic jako obecni ohen neni. V rockovem klubu kterej sme si prekrtili na blek dajmond davame pivo. chcip tu pes. Z cernyho dijamanta se pak drapem kousek za vesnici, spat. Rano, po asi 10 km a jedny rozhledne sme to dovalili do jicina, kde uz na nas cekal bus s nastartovanym motorem. Vystupujem na cernaku.

Prijel stryc ze svycarska. Bratr mati.
Muj detsky vzor, pokoritel Lhotse-Shar a prvni cechoslovak na jeho vrcholu. Jednu dobu sem byl diky rodinnym legendam presvedcen ze vylezl v roce 1972 nebo 74 Everest. [myslim ze prave babicka me krmila everestem, pro ni vsechny himalajsky osmitisicovky predstavovali everest] Hadal sem se na to konto na jedny skole v prirode v krkonosich se clenem horske sluzby, horolezcem. To mi bylo asi 9. Volala mu jeho sestra, moje mati: "prijed, matka ti umira." Prijel na vikend, rozloucit se.
Vecer sme popili kalifornsky vino, ze samosky kera byla par let diky konkurenci letnanskyho tesca zavrena, az kluci cinsky ji vzkrisili k zivotu.
Prijel i bratranek Danny. Odpoledne dalsiho dne se pak jdeme mrknout za babi. je to smutny, babicka uz je mimo. Chvilema este procita, ale malo a lehce. Prekladame ji na vozejk, kupujem kafco z automatu.... chvili tam s ni jsme, ona je unavana, uz se ji moc nechce ottvirat oci a pozorovat deni okolo sebe... je unavena. Zivotem, starim.
Tak ahoj babi, este se zastavime v tejdnu rikam ja. Ahoj mami, ja jedu v pondeli do mnichova a pak do svycarska, rika strejda. Tiskne ji ruku a hladi po tvari.Jdeme z nemocnice ven. A pak vidim, ze stryckovi tecou slzy. A pak ze chlapi nebrecej. [snad te to neurazi strycku, ze o tom pisu]
Jo takovej je zivot. Neco konci neco zacina.

Jeste sme se strycem, tetou, a moji mati navstivili film Vratny lahve. Bratranek nekde paril se svejma bejvalejma spoluzakama z jezkarny. Hezkej film. V letnanskym tesco-kine, kousek od baraku.
Pak bylo pondeli a oni odjeli. Dalsi rodina seslost bude opet nevesela. Duvtipnemu ctenari snad napovidat nemusim, a neduvtipni doufam nectou...

no jo...

Byl sem u doktora, a sem prej zdravej jak ryba s rakem dohromady. Jen prej trochu hemoglobinu v chcankach. Ale nic vaznyho prej. Stejne vas to nezajima, vono koho jo...
Vikend klepe na vrata.
Za chvili jdu vyzvednout opet meho mladeho genetickeho duplikata jmenem Max. Myslim ze pojedem parni lokomotivou v sobotu nebo v nedeli na vylet. Ma rad masiny. Ted jen aby nechcalo. Peknej vikend i vam.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mama mama | 11. května 2007 v 14:10 | Reagovat

Po příjezdu věci hozené na zem, ještě tam leží a budou ležet, než to nevydržím a než je UKLIDÍM. Některé skopnuté pod postel, to jen, aby se na ně nešláplo. A stejně se tam toho moc nevešlo. První den převlečen do tepláků a trika, večer v tom spal, ráno šel oblédnout Prahu. Tak to šlo několik dní, zkrátka cestovatelský manýry. Takže prohlídka mého bytu a jeho bytu v podkroví každý pracovní den od 17-22.oo hod, sobota a neděle neomezeně. Vstup zdarma. Káva a čaj též.Pak posuďte sami.  A fotku mi tam dal taky hnusnou. Ale stejně sem ráda, že je zdravej a doma. Jen kdyby už si ty krámy uklidil.

2 tworbo tworbo | 11. května 2007 v 14:23 | Reagovat

ale mami, neper tu spinave rosdine pradlo simte, nebo te smaznu

3 eda2 eda2 | 11. května 2007 v 15:23 | Reagovat

ja sem tam byl a me tam pride docela uklizeno, si neprejte videt jak to vypada doma u me... este ze maminka nema klice....

4 Marian Marian | 12. května 2007 v 15:38 | Reagovat

skoda babi. inac pekne, pekne. krasna cesta a citanie.

zasekol som sa len pri tomto prispevku, ked som v rychlosti precital jednu vetu ako: 'Zacinam si arizovat veci'

-Anonymny citatel-

P.S.: Inac nevies co je s Kybim? nejak na nas anonymnych citatelov zacal kaslat este niekde v malajzii a na blogu uz vela nepisal.

5 lůca lůca | 13. května 2007 v 20:44 | Reagovat

..precetla jsem si to,protoze mi rekl Eda ze si sem dal fotku babicky,tak jsem byla zvedava..po navsteve...ale oficialne se mazu ze seznamu ctenaru...kdyz uz jsi zpatky prechazim  zpet na primou komunikaci..je to lepsi:-)

6 Denis Denis | E-mail | Web | 15. května 2007 v 15:12 | Reagovat

:- ) vitej v babylonu, tworbe.. :- ) fakt bych rad pokecal, to bych asi mel prijet do prahy, ze..

7 lenka lenka | E-mail | 16. května 2007 v 12:58 | Reagovat

ahoj honzo posli mi prosim nejake fotky maxe pokud mas na muj mail

diky moc

8 eda2 eda2 | 21. května 2007 v 9:40 | Reagovat

cy we shares go down

9 romulus i Remus romulus i Remus | 23. května 2007 v 9:15 | Reagovat

zdur ty prikladna cistoto vsech nezvedenych synku,tak jsme ve Verone,kde Julietta delala mrtvou a Romeo ji to sezral,tak se sam zabil,jo to sou paradoxy.Vedra sou na chcipnuti,nevim jak v praglu ale tady je to albansky peklo,ale my jsme v klimo-hotelu,jo to se mame.tak brutr dneska je to tejden co babicka.....jsem rad ze jsme ji byli navstivit,ja naposled,no jo...mej se,pozdravuj Maxe.ps-uz mas nejakou praci?a nechces prijet na kole sem,kdyz stejne vsechny cesty vedou do Rima??to jen kdyby nahodou...ahoj jakub

10 tworbo tworbo | 23. května 2007 v 12:22 | Reagovat

cus Benitto, jo delam popelare, zametace a tak....prijedes na pohreb?

v praglu taky slusny tropy [na prahu]

all: musim vyhlasit soutez, vim...chvilku strpeni, vzdy usedam ke kompu na par minut nekde u znamejch nebo v knihovnach, ale myslim na to, nebojte.

11 Toyne Toyne | 27. května 2007 v 21:39 | Reagovat

tworbo, velkej respekt, neznam te osobne, jenom tady z blogu-moc zajimavy cteni!

kdy rozjedes prodej, popr. novy designy tricek?

at se ti dari

12 tworbo tworbo | 30. května 2007 v 12:46 | Reagovat

toyne: no trika rozjel bych rad, vymluvu "neni cas" este nekdo berete? dyk je venku tak pekne, chapejte... snad s podzimem az se vic usadim...

13 Mika Mika | E-mail | Web | 29. března 2012 v 15:02 | Reagovat

Bart by to neřekl lépe :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama